Vzdělávání na Filipínách: komplexní průvodce
Vzdělávání na Filipínách je strukturovaný a vyvíjející se systém navržený tak, aby vyhovoval potřebám jeho rozmanité populace. Současný rámec základního vzdělávání je povinný a zahrnuje mateřskou školu, základní školu (stupně 1–6), střední školu (stupně 7–10) a střední školu (stupně 11–12). Tato komplexní struktura si klade za cíl poskytnout základní znalosti a specializované dovednosti pro studenty po celém souostroví.
Správa vzdělávacího prostředí je rozdělena mezi tři primární vládní agentury. Ministerstvo školství (DepEd) dohlíží na základní vzdělávání. V oblasti terciárního vzdělávání řídí instituce vysokoškolského vzdělávání Komise pro vysokoškolské vzdělávání (CHED). Doplňuje je Úřad pro technické vzdělávání a rozvoj dovedností (TESDA), který řídí technické a odborné vzdělávání. Veřejné vzdělávání je podporováno přímo z národních vládních prostředků.
Historické základy filipínského školství
Kořeny učení na Filipínách předcházejí formálnímu vzdělávání. Během předkoloniální éry bylo vzdělávání z velké části odborné, pod dohledem rodičů nebo odborníků z komunity. Znalosti, včetně lékařských postupů, komunitních rad a kulturních příběhů, byly předávány ústně prostřednictvím písní, příběhů a tanců. Některé komunity používaly systém domorodého psaní známý jako baybayin. Primární cíle tohoto raného vzdělávání se zaměřily na vštěpování úcty k Bathale, poslušnosti k autoritě a věrnosti klanu.
Formální vzdělání přišlo se španělskou kolonizací, spravovanou především náboženskými řády. Tito misionáři založili první školy a univerzity počínaje 16. stoletím. Augustiniáni otevřeli farní školu v Cebu v roce 1565, následováni františkány v roce 1577. Jezuité založili Universidad de San Ignacio v Manile v roce 1589, což znamenalo začátek formálních vysokých škol v zemi.
Moderní vzdělávací krajina a zápis
Dosažení vzdělávacího systému dokládají čísla o zápisu. Ve školním roce 2022–2023 bylo k základnímu vzdělávání přihlášeno více než 28 milionů studentů. V roce 2020 bylo na národní úrovni zapsáno přibližně 32 milionů studentů ve věku od 5 do 24 let. Zatímco míra dokončení základního a nižšího sekundárního vzdělávání je poměrně vysoká, problémy přetrvávají. Míra předčasného ukončení školní docházky a překážky pro vyšší sekundární a terciární vzdělávání zůstávají významné, zejména pokud jde o studenty s nižšími příjmy.
Systém pojme různé způsoby učení. Alternativní vzdělávací systém poskytuje podporu mládeži mimo školu. Do roku 2023 zůstalo mimo školu 1,6 milionu dětí ve věku od 5 do 17 let, zatímco do alternativního vzdělávacího systému se zapojilo 640 000 mladých lidí mimo školu. Soukromé školy si zachovávají autonomii při navrhování učebních osnov za předpokladu, že dodržují stávající vnitrostátní zákony a předpisy.
Pro navigaci ve filipínském vzdělávacím systému by si studenti a rodiče měli být vědomi následujících klíčových složek:
- Základní vzdělání je povinné a pokrývá mateřskou školu prostřednictvím střední školy.
- Vysokoškolské vzdělávání je řízeno CHED, s veřejnými institucemi kategorizovanými jako SUC a LCU.
- Systém zahrnuje odbornou přípravu pod dohledem TESDA.
Pokračující úsilí o zlepšení přístupu ke vzdělání a kvality zůstává ústředním bodem pro tvůrce politik, protože národ pokračuje v rozvoji svého lidského kapitálu.
Tento článek vznikl s pomocí AI na základě několika zpravodajských zdrojů a naše redakce ho kontroluje podle redakčních zásad. Redakční zásady · Tipy a kontakt
Komentáře 0